Cesta k moři pro Antonína

Pan Antonín Kroupa se narodil v červenci roku 1977 v Praze na Vinohradech, kde také vyrůstal. Vystudoval Fakultu ochrany životního prostředí na pražské VŠCHT. Pokračoval v doktorandském studiu na Ústavu ochrany ovzduší a v roce 2004 obhájil disertační práci, jejíž většinu sepsal na stáži v belgické Univerzitě Gent. 

Následně nastoupil jako aplikační technik v oblasti chemie a životního prostředí do české pobočky německé firmy. Po půlroční stáži na centrále firmy v Německu měl v plánu se s celou rodinou do Německa odstěhovat a pracovat tam jako mezinárodní expert na aplikace do pitné a odpadní vody. K tomu už bohužel, vlivem jeho nemoci, nedošlo. 
„V roce 2009 jsem se oženil a v roce 2010 se nám narodila dcerka Sofinka.

Na podzim roku 2011 jsem si všiml, že mi slábne levá ruka a začínají mi z ní vypadávat věci. Zjistil jsem to při sportu, kterému jsem se věnoval téměř denně. Lékaři mne nejdříve léčili na karpální tunel, ale v lednu 2012, měsíc před naším odchodem do Německa, mi sdělili diagnózu ALS.  Můj život se tak postupně radikálně změnil. Dříve jsem pracovně hodně cestoval jednak po České republice, ale také po celém světě. Naštěstí jsem měl a stále mám skvělého zaměstnavatele, který mi umožnil a postupně uzpůsobil moje pracovní úkoly mému, stále se postupně zhoršujícímu, fyzickému stavu. Postupně jsem přestal cestovat a chodit do kanceláře a začal pracovat z domova. Samozřejmě se mi tak výrazně snížil příjem, ale stále ještě pracuji,“ vypráví svůj příběh pan Antonín.

Nyní je již kvadruplegik, tedy neovládá ruce a ani nohy. „Domácí péče již byla velmi těžká, takže jsem od května 2018 ubytovaný v Centru péče Doubrava. Na víkendy pak jezdím k rodičům a za manželkou a dcerou,“ vysvětluje pan Antonín a dodává:

„Oporou je mi hlavně rodina, přátelé, zaměstnavatel a také spolek ALSA. Ten mi, vedle potřebných informací, poskytl také speciální pomůcky, jako je ovládání počítače očima, protahovací dlahy, asistent kašle atd. Ubytování v Centru péče je sice finančně náročné, ale mám veškerou péči, včetně cvičení, masáží a dohled lékaře a zdravotního personálu. Cítím se tak v nejlepší péči. Díky stále trvající podpoře svého zaměstnavatele jsem schopen pobyt v tomto zařízení zaplatit. Moje záliby jsou sledování sportu, práce, šachy a historie.“

Panu Antonínovi chuť do života nechybí a má ještě jedno velké přání: „Přál bych si, abych se mohl ještě jednou podívat k moři. Dosud nemám podporu dýchání. Až toto bude nutností, nebude již taková cesta možná.“ Pojďme Tondovi splnit jeho sen, aby se mohl podívat s rodinou k moři. Zároveň spolu s dvěma asistenty.  

Pomozte nám splnit toto přání.

Antonínovo přání: podívat se k moři

Požadovaná částka: 80 000 Kč